Příliš stručná historie Facebooku

V moudrém a nezaujatém podání známých českých publicistů je Facebook módní sexy vlnou, která směřuje k rychlému prasknutí ambicemi nafouklé bubliny a logickému pádu, na jehož konci se k němu obsedantně připojuje několik stařecky tvrdohlavých likerů, beznadějně resuscitujících svoje internetové mládí. Nahlédnuto touhle optikou je Napoleonův životopis dějinnou banalitou, příběhem směšné postavičky posedlé velikášstvím. Příběhem jedné z několika historických celebrit, které podlehly bludu o ovládnutí světa, zákonitě směřující ke svému Waterloo. Napoleon podle této optiky nemohl skončit jinak, než v bezvýznamném osamění a jen díky několika militantním podivínům, oprašujících tradici u piva ve Slavkově, si vyslouží zmínku v médiích. Už slyším ty hlasy, které protestují, že to nejde srovnávat. Takže cituji. „…není to jiné a srovnávat to jde“.

Sociální sítě také stále ještě dobývají svět. Jsou nejpozoruhodnějším a nejrychlejším trendem v komunikacích. V nesčetných odborných studiích je Facebook mediálními experty opravdu pestře reinterpretován – jako marketingový kanál (pozor na jeho více „P!“ varují kotleriáni), jako PR komunikace, deroucí se mimo koryto, ( „pozor na frustrované zákazníky, kteří si stěžuji jinde, než kde to máte pod kontrolou!“), nebo jen jako slibná reklamní pastvina pro vše zahrnující full-service komunikačních agentur (pozor na podcenění marketingového mixu!). Ničím z vyjmenovaného sociální sítě zatím ve skutečnosti nejsou a protože nejsou tím, čím nám být zdály, odsouváme je v rozladě na vedlejší kolej.

O Facebooku toho samozřejmě bylo napsáno už hodně. Jen pro dokreslení chmurné atmosféry uvádím některé tituly „Sociální síť –kamarád nebo nepřítel“, „Facebook budí vášně“, „Sociální media a naše deziluze“ , „Milovaný a proklínaný Facebook“, „Sociální sítě-noční můra“ a samozřejmě i článek na Lupě „Komerční význam sociálních sítí je pochybný“, který mě přinutil reagovat. Ne snad proto, že bych chtěl obhajovat komerční význam sociálních sítí, ty se obhájí zcela určitě samy i bez mého přispění. Nejsem dokonce ani přesvědčen, že komerční význam je to, co dělá Facebook cool. Cítím však potřebu reagovat na některé použité argumenty protože jsou, eufemisticky bráno, příliš zjednodušené to věci neprospívá.

Problém mám už s označením Facebooku jako privátního prostoru, kam si zveme přátele na párty. Neočekávaná obliba Facebooku spočívá také v tom, že mlčící většina dnes nevlastní nic, na co by se dala pověsit cedule „private“. Lidé na síti o sobě říkají hrozné věci a ještě horší dělají, aby je tam říkat mohli a „ti druzí“ si jich všimli. To je jádro pudla a výzvou pro vážnou studii a musím to zmínit. Možná má mlčící většina „soukromí“ příliš mnoho na to, aby ho oddělovala – a vlastně není od čeho.

Také mě iritují „komerční mega firmy“, které se zde nechají prezentovat jako parta správných chlapíků s legračním image a pro které jenom čirou náhodou šije Armani, zatím co oni vlastně touží jen po tom, aby je všichni teenageři na světě milovali. A proto dělají svůj business. Ale téměř stejně mě irituje chlapík, který to shrne do neslaného a nemastného hodnocení, na což má samozřejmě právo, jenže je shodou okolností opinion maker a jeho slova mají hodnotu trendu, zvláště píše – li je na tak prestižním portále jakým je LUPA.

Ano, zjevně vidím Facebook z jiného úhlu pohledu. Facebok jistě není příležitostí pro reklamní giganty, protože je jejich hrobem. Na Facebooku peníze nejsou ? Ale jistě že ano, ale jinde a jinak. Nejsou v billboadech , provizích z PR článků atd. Facebook obnovuje prosté povídání lidí s lidmi – a lidi zkrátka dávají přednost tomu popovídat si s někým, koho znají před někým, kdo se schová za reklamu, sekretářku a své PR odělení. Troufám si tvrdit, že pokud by existovala vymoženost sociálních sítí v dobách kdy začínala reklama jako řešení potřeby někomu říct, že umím něco, co by on možná potřeboval, reklama v tom dnešním slova smyslu by vůbec nevznikla. Reklama je slepé – a drahé – rameno komunikace.

Podíváme-li se na sociální sítě takto, pak je zbytečná úvaha zda je nebo není Obama první FB prezident, tak jako se o JFK říkalo, že je první TV prezident, nebo že diktátorské režimy padají, protože masy komunikují na Facebooku . Na Facebooku přece o masy nejde, protože srocení občanských komunit v masy je, alespoň tomu chci věřit, zábleskem vypjatých situací, zatímco Facebook je živen zážitkem všedního dne. Tak všedního, jakým dříve bylo sepětí podnikání s osobním životem v dobách, kdy i děti chápaly, čím se rodina živí a úvahy o zajištění životních potřeb byly nedílnou součástí rodinných i sousedských diskuzí a nikoli komerční reklamou.

V důvodech, proč lidé chodí na facebook, tento leitmotiv převládá. Můžeme to nazývat WOM, nebo BUZZ, tady lidé už dávno vědí, že zajímavé informace se šíří spontánně od úst k ústům a možnost zeptat se těch, co vědí, mají zkušenost, je lepší než věřit.

Na Facebooku nejsou dlouhodobě obvyklé velké peníze pro reklamní agentury, ale tyhle peníze už nebudou prakticky nikde, snad jen pro pár celosvětových hráčů, protože tenhle svět už je pryč. Facebook je příležitost pro ten pravý guerilla marketing. Firmy, které se do tohoto boje pustí získávají novou pozici, za menší peníze, ale s potřebným vyšším vlastním nasazením a nápadem. Svět se mění a nechce mluvit se stíny, taková je pravda o Facebooku. Reklama je předstíraní komunikace, Facebook je naživo a to lidi poznají . A jestli funguje? A jak! Za posledního půl roku jsme pro desítky firem vedli desítky kampaní v prostředí Facebooku, jak PPC tak na profilech a tuhle pravdu máme ověřenu .